|
|
Holographic Hieroglyph
Sobotková, Adéla ; Havlíček, Jiří (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Témata fragmentárnosti, znakovosti a paměti jsou základní prvky tvorby a uvažování Adély Sobotkové (1987). V její instalaci vytvořené z navezené hlíny a předmětů udusaných společně se zeminou lze chodit, dotýkat se, číst, zasahovat. Vzniká zde magický kryptografický prostor plný tajemných předmětů, které ve videu zastupují osobní hieroglyfické shluky a struktury znaků bez možnosti jejich přesného dešifrování. Tyto enigmatické znaky jsou jakoby ze skla nebo vody, proměňují se, plovou krajinami a odkazují na pocity neurčitosti, zapomenutí a minulosti, která není zcela jasná – zjevují se jako fatamorgány. Hologram je reprezentací skutečnosti nebo reálie, která ovšem již neexistuje v čase, nebo ani nikdy neexistovala, vysněná hi-technologie, současný symbol nesmrtelnosti, nekonečnosti a zachování v čase. „Holografický hieroglyf“ je tekutým jevem s proměnlivým významem v závislosti na jeho čtení, je přepisem či metaforou neustálého zpřítomňování vzpomínek a s tím ruku v ruce zpřítomňování a oživování zapomnění. Nejasný znak, který se již nedá zcela jistě rozluštit, a přeci jej máme celý před sebou, vidíme ho ze všech stran, ale i skrze něj, je přítomný a přitom nereálný. Dokonalý záznam neurčitosti. (tisková zpráva k výstavě Holographic Hieroglyph v Galerii Mladých v Brně)
|
|
|
Videoart / Nové možnosti veřejné instalace
Zemková, Apolena ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Magidová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se bude zaměřovat na umění instalace ve vztahu k prostoru a diváku. V práci bude zmapována historie, vývoj technik a strategie využité pro umocnění významu, prožitku a intenzity děl. Prostorová tvorba a umění instalace jako didaktická technika ve výuce výtvarné výchovy. Praktický výstup ve formě prostorové instalace pracující s tématem rozměru, prostoru, času a prožitku. V teoretické části jsem postupně zmapovala umělce umění od poloviny 19. století až do 20. století a prozkoumala jsem médium instalace ve vztahu k prostoru obecně, galerijnímu a negalerijnímu prostoru a ve vztahu k divákovi. Snažila jsem se zjistit, jak se mění rozměr a způsob instalace, vztah, význam a intenzita díla. Dále jsem prostudovala vývoj technik a strategií na poli instalace a video instalace s důrazem na současné tendence. V praktické části jsem vytvořila autorsko-didaktický výukový artikl v podobě videoartu, který mimo svůj historicko-umělecký kontext pracuje s tématem rozměru, času a prožitku. Ve své práci jsem vytvořila stručný výtah umělců, u kterých mám pocit, že se dotýkají mého tématu a hledala jsem také souvislosti s umělci dnešní doby. Vypracovala jsem tím tedy interpretační učitelskou pozici, která pracuje způsobem, jak intenzivněji užívat prostorovou tvorbu a umění instalace jako didaktickou...
|
|
|
Papír, tužka a táta, máma
Bartošová, Michaela ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
NÁZEV: Papír, tužka a táta, máma AUTOR: Michaela Bartošová, Bc. KATEDRA: Katedra výtvarné výchovy VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE: MgA. Jan Pfeiffer ROK OBHAJOBY: 2022 ABSTRAKT: Diplomová práce zkoumá podoby humoru očima vybraných teoretiků, umělců nebo mě samé. Vyzdvihuje důležitost humoru jak v životě, tak ve výuce. Na humor je nahlíženo jako na prostředek, poskytující volbu. Umožňuje nám zeptat se na něco nepřímo, pomáhá uvolnit tlak nebo stres a rozvíjí kreativitu. Narušuje příliš vážné společenské struktury, čímž je oživuje. Cílem práce je obhájit pozitivní vliv humoru na společnost, rodinu i na výuku. O humoru jsem začala více přemýšlet v době, když jsem se odstěhovala od rodiny. Její humor mi velmi chyběl a já si uvědomila, jak významným prvkem v životě je. Vznikla tak videoinstalace zachycující rodinnou atmosféru, ve které přirozeně vzniká i humor. Reflektuji můj vztah k rodině, která mi vždy byla velkou inspirací. Na úplném začátku byly kresby z deníku vedeného v Praze, když jsem nebyla doma. Následně pak audia, nahrávané během rodinných obědů. Nikdo o nich nevěděl, proto v konečné verzi videoinstalace podávám věrný obraz humoru u nás doma. Pedagogické využití předkládá návrhy hodin záměrně využívající aspekty humoru. Součástí práce je tak pět záznamů lekcí ze střední školy a k tomu připojených reflexí. Po...
|
|
|
Videoart a veřejný prostor
Shcherbak, Viktoriia ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Magidová, Markéta (oponent)
Práce se věnuje videoartu a problematice související s prezentací videoartu v galerijním i negalerijním prostoru. V teoretické části jsou definovaná základní pojetí, jako nová média, analogové a digitální video, videoart. Dále je zkoumaná polymorfie videa, jako média, ovlivňovaného a modifikovaného dalšími médii. Závěr teoretické části je věnován prostorovým formám videoartu, jako videoperformance a videoinstalace, zároveň je zde vyznačeno specifikum videa pracujícího s trojdimenzionálním prostranstvím. V praktické části práce je realizován výzkum diváckých postojů (N=65) k místu sledování videoartu. Respondenti upřednostňovali prožívání videoartu v temné, "kinu podobné" místnosti před ostatními danými možnostmi (v pořadí popularity: videoinstalace v galerii, YouTube a projekce na veřejném náměstí). Pro většinu respondentů podstatnými charakteristikami prostoru, v němž na videoart nahlížejí byly: dobrá akustika, vysoké rozlišení videa a cenová dostupnost přehlídky. Dále je v praktické části realizovaná a popsaná série videoinstalací a performancí. Předložené projekty pracují s experimentální ambientní hudbou, videoinstalací a negalerijním prostorem. Poslední - didaktická část práce je představená shrnutím kladů využití videoartu ve školství, konkrétně u hodin výtvarné výchovy a následujícím návrhem...
|
|
|
Holographic Hieroglyph
Sobotková, Adéla ; Havlíček, Jiří (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Témata fragmentárnosti, znakovosti a paměti jsou základní prvky tvorby a uvažování Adély Sobotkové (1987). V její instalaci vytvořené z navezené hlíny a předmětů udusaných společně se zeminou lze chodit, dotýkat se, číst, zasahovat. Vzniká zde magický kryptografický prostor plný tajemných předmětů, které ve videu zastupují osobní hieroglyfické shluky a struktury znaků bez možnosti jejich přesného dešifrování. Tyto enigmatické znaky jsou jakoby ze skla nebo vody, proměňují se, plovou krajinami a odkazují na pocity neurčitosti, zapomenutí a minulosti, která není zcela jasná – zjevují se jako fatamorgány. Hologram je reprezentací skutečnosti nebo reálie, která ovšem již neexistuje v čase, nebo ani nikdy neexistovala, vysněná hi-technologie, současný symbol nesmrtelnosti, nekonečnosti a zachování v čase. „Holografický hieroglyf“ je tekutým jevem s proměnlivým významem v závislosti na jeho čtení, je přepisem či metaforou neustálého zpřítomňování vzpomínek a s tím ruku v ruce zpřítomňování a oživování zapomnění. Nejasný znak, který se již nedá zcela jistě rozluštit, a přeci jej máme celý před sebou, vidíme ho ze všech stran, ale i skrze něj, je přítomný a přitom nereálný. Dokonalý záznam neurčitosti. (tisková zpráva k výstavě Holographic Hieroglyph v Galerii Mladých v Brně)
|
host ::
RSS.